Příběh o počátcích jednoho z nejvlivnějších byznysových lídrů, inovátorů a filantropů moderní doby
První díl nejočekávanějších memoárů poslední dekády významem srovnatelný s přelomovou biografií Steve Jobs od Waltera Isaacsona
Text doprovází řada fotografií z autorova soukromého archivu
Byznysové triumfy Billa Gatese jsou všeobecně známé: v jednadvaceti letech zanechal studií na Harvardu, aby založil softwarovou společnost, která se ve svém odvětví stala gigantem a změnila způsob, jakým funguje svět i naše životy. Následně tento mnohonásobný miliardář zaměřil svou pozornost na filantropii, v rámci níž se soustředí především na boj proti změně klimatu, globální zdraví a vzdělávání ve Spojených státech.
Kniha Zdrojový kód nepojednává o zlaté éře Microsoftu, založení Nadace Gatesových ani o budoucnosti technologií. Vypráví lidský a osobní příběh o tom, jak se Bill Gates stal tím, kým dnes je: o jeho dětství, raných vášních a zálibách. Je to příběh o jeho zásadové babičce, ambiciózních rodičích, prvních hlubokých přátelstvích i náhlé smrti jeho nejlepšího kamaráda. O jeho marných snahách zapadnout, o tom, jak na počátku nové éry objevil svět kódování a počítačů, i o tom, jak se jako náctiletý vydal na cestu, jež ho od jeho půlnočních eskapád v nedalekém počítačovém centru zavedla až do pokoje na vysokoškolské koleji, kde odstartoval revoluci, která změnila svět.
Tento příběh poprvé vypráví sám Bill Gates a výsledkem je moudrý, hřejivý, odhalující a především fascinující portrét amerického života.
BILL GATES je inovátor, byznysový lídr a filantrop. V roce 1975 společně se svým kamarádem z dětství Paulem Allenem založil Microsoft a dnes je prezidentem Nadace Gatesových. Je také zakladatelem iniciativy Breakthrough Energy usilující o obchodní využití čisté energie a dalších technologií souvisejících s ochranou klimatu, jakož i společnosti TerraPower investující do rozvoje přelomových jaderných technologií. Má tři děti.
>> ukázka z knihy Zdrojový kód
Do té doby jsem školou proplouval díky tomu, že učitelé za mou maskou lhostejnosti rozpoznali potenciál. V Lakeside se zdálo, že vidí pouze onu masku. Jsem si jistý, že po prvním roce, který jsem strávil v nové škole, měli rodiče pochybnosti, zda se rozhodli správně. Já je rozhodně měl.
Ale kdybych onoho jara věnoval pozornost poslednímu vydání Lakesideských novin, všiml bych si dvouodstavcového článku na konci druhé strany. Psalo se v něm, že od podzimu bude oddělení matematiky připojeno k počítači. „Doufáme, že někteří studenti tuto možnost využijí k práci na rozsáhlých projektech,“ přemítal autor článku.
